
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Fotka 13
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
- Dobrá voda, FOTO: Roman Vácha / distr. Česká televize
Sedmidílný seriál Dobrá Voda z roku 1982 patří k televizní klasice, která se na obrazovky pravidelně a s velkým úspěchem vrací. Příběh inženýra Josefa Hovory o záchraně tradičního chovu koní před tlakem na výnosnější zemědělskou produkci doplňuje mnoho neobvyklých hereckých zážitků i filmařských triků. Samotné natáčení přineslo nebezpečné okamžiky, improvizace s luxusními vozy i úsměvné situace.
Zrození lásky a respekt k obrovským zvířatům
Petr Haničinec se zpočátku své role vedoucího chovu Josefa Hovory značně obával. Obrovská zvířata v něm vzbuzovala obrovský respekt a musel si k nim hledat cestu postupně. „Nejdříve jsem jezdil do Slatiňan koně krmit a trochu jsem se jich bál,“ prozradil v dobovém rozhovoru.
Následně se začal učit jezdit v sedle, z čehož podle svých slov pocítil ještě větší obavy. Nakonec si ale prostředí hřebčína zamiloval a pochopil, jak k těmto tvorům přistupovat, aby vzájemná nervozita opadla. Práce na tomto venkovském projektu mu navíc přinesla velkou životní změnu, protože se právě tam seznámil se svou budoucí manželkou.
K divácky nejoblíbenějším postavám na statku patřil také koktavý Lojza v podání Jaromíra Hanzlíka. Tomu ještě mnoho let po premiéře chodily dopisy s prosbou o zaslání celého textu dojemné modlitby koně. V seriálu totiž její znění nebylo kompletní a pozorní diváci toužili znát chybějící slova o boží odměně.
Autentické scény a improvizace v luxusním autě
Režisér František Filip se musel při tvorbě vyrovnat s mnoha neplánovanými zásahy do natáčecího plánu. Ladislav Mrkvička ztvárnil postavu žokeje Janýra bojujícího s alkoholem a do jedné ze scén dorazil ve stavu, který jeho roli naprosto dokonale odpovídal. Režisér situaci bleskově vyhodnotil a rozhodl se nečekané nálady využít.
„Ten přišel na plac ke koňům a měl náladu,“ svěřil se po letech filmař s úsměvem. Protože měl herec v záběru říct jen jednu jedinou větu o odchodu do práce, tvůrci kameru rovnou spustili bez velkého zkoušení. Mrkvička pronesl repliku zcela přirozeně a režisér mu schválně ani neprozradil, že už mají natočeno. Herec se pak další dny opakovaně ptal na termín ostré klapky této konkrétní scény.
Kaskadéři a nebezpečné skoky
Velkou výzvu pro celý štáb představovalo zachycení jezdců v plné rychlosti na dostihové dráze. Povrch terénu byl velmi nerovný a udržet herce v klidném záběru se ukázalo jako technický problém. Tvůrci proto přivezli na plac automobil značky Čajka, který tehdy disponoval nejměkčím možným odpružením.
Lukáš Vaculík na netradiční postup vzpomínal v televizním pořadu Abeceda. Rekvizitáři vymontovali víko kufru a dovnitř pevně přišroubovali bednu se sedlem. Uzdu pak drátem připevnili rovnou za zadní blatník auta. Herec seděl na bedně a asistent režie mu v přesně stanovený moment před překážkou zakřičel povel k povstání. Tímto způsobem vznikla pro diváky dokonalá iluze letu vzduchem.
Skutečné kolize a nebezpečné pády při rekonstrukci Velké pardubické pak museli obstarat profesionální kaskadéři, zaměstnanci hřebčína i skuteční jezdci, přičemž závodní koně produkce preventivně pojistila na tehdy astronomickou částku přesahující dva miliony korun.
Skryté detaily a magické osychání
Pozorným divákům neuniklo několik úsměvných nepřesností a chyb v návaznosti jednotlivých záběrů. Vladimír Dlouhý si mohl díky předchozím zkušenostem z jiných natáčení točit lehčí skoky přes překážky úplně sám, ale nevyhnul se vtipnému střihu. Jeho postava Libora Hovory spadne i s koněm přímo do vody v rybníce, avšak v bezprostředně následujícím záběru sedí v sedle naprosto suchý.
Samotný Josef Kemr pak v roli starého Hanouska salutuje po úspěšné ukázce koně komisi levou rukou, přestože vojenská pravidla velí používat výhradně pravačku.
Seriál oživil také vzpomínku na významného československého dostihového jezdce Rudolfa Poplera, jehož tragický pád inspiroval jeden z dialogů postavy Vlastimila Brodského. Kouzlo venkovských lokací z okolí Slatiňan i Kladrub nad Labem působí na publikum dodnes a dům u Kočičího hrádku, kde televizní Hanousek bydlel, funguje jako muzeum věnované starokladrubským koním.
Seriál aktuálně každou neděli a středu vysílá ČT1.
Další seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Proměny slavnýchCatherine Bell z JAGu letos oslavila 58. Po letech si opět ostříhala vlasy nakrátko a v obýváku si vypracovala svalyČíst článek Štítky
Autorka článku
Po většinu kariéry pracovala v marketingu a PR, kde nasbírala přes osm let zkušeností s psaním textů i komunikací značek. Postupně zjistila, že ji víc než kampaně baví samotné vyprávění, a tak se vydala cestou copywritingu a freelance žurnalistiky. Od roku 2013 píše o showbyznysu a zábavě, její největší váší je seriál Ulice, který sleduje od úplného začátku a díky tomu dokáže psát s nadšením i zasvěceným nadhledem.