
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
- Dobrodružství kriminalistiky, FOTO: Česká televize / Vlastimil Malaska / distr. FTV Prima
Televizní seriál Dobrodružství kriminalistiky baví české diváky už desítky let a stále si drží pevné místo na obrazovkách. Režisér Antonín Moskalyk dokázal v koprodukčním projektu vytvořit úchvatnou podívanou plnou skutečných případů a pečlivých historických reálií. Samotné natáčení přitom občas připomínalo spíše adrenalinový sport plný improvizace a překvapivých řešení na poslední chvíli. Pojďme nahlédnout do zákulisí tvorby oblíbených detektivních případů, kde o kuriózní situace opravdu nebyla nouze.
Zahraniční lokace přímo v Česku
Otcem základní myšlenky celého projektu byl uznávaný filmový režisér a spisovatel Jaroslav Šikl. Televizi tehdy nabídl unikátní formát přibližující kuriózní případy z dějin kriminalistiky a do samotného financování se velkoryse zapojil západoněmecký partner.
Tvůrci si zakládali na maximální autentičnosti a veškeré scény vznikaly v reálných prostředích. Ateliéry zůstaly po celou dobu produkce prázdné. Zahraniční koprodukce si původně myslela, že štáb neustále cestuje po celém světě. Filmaři si ale velice chytře vypomohli tuzemskými památkami a krajinou.
Ruský Petrohrad tak spolehlivě zastoupily Karlovy Vary, kde vznikly i napínavé dostihy pro epizodu o Pinkertonově agentuře. Francouzský zločinec Vidocq prchal před zákonem v reálném prostředí kaolínového lomu v Kaznějově.
Pro natáčení spletitých interiérů starých věznic filmařům mimořádně dobře posloužil tehdy opuštěný barokní žalář v Kutné Hoře. Americká Dakota zase s přehledem vyrostla na příhodných hraničních pomezích naší republiky.
Adrenalinové zkoušky a recyklace herců
Práce na place probíhala v obrovském tempu a účinkující zvládali složité scény s naprosto minimální přípravou. „Natáčecí plán byl hustý a štáb točil i čtyřminutové záběry na tři mikrofony třeba jen s jednou zkouškou,“ zavzpomínal zvukový mistr Jan Bartoš v rozhovoru pro portál ČT24. „Někdy dokonce ani tu jednu zkoušku herci neměli a dopředu se vědělo, že brzo dojde filmový materiál,“ poodhalil roušku tehdejších napjatých situací.
Velkorysý formát si celkově vyžádal přes šest set účinkujících, což vedlo ke spoustě mimořádně specifických castingových tahů. Režisér musel zkrátka některé oblíbené tváře obsadit do vícero odlišných rolí. Herec Ladislav Lakomý si tak bez mrknutí oka zahrál sekretáře i milionáře ve dvou po sobě jdoucích epizodách. Jiřina Jelenská před kamerou vytvořila dokonce tři naprosto rozdílné postavy. Sám Antonín Moskalyk si pak s chutí vyzkoušel drobnou roli podezřelého z vraždy.
Inspirace sci-fi klasikou a andělská tvář
Zvuková stopa cyklu nese silný rukopis skladatele Karla Svobody. Hudebník ve svém studiu hojně využíval nejmodernější digitální syntezátory tehdejší doby. Při skládání ikonické úvodní melodie se navíc nechal silně inspirovat Vangelisovou tvorbou ke sci-fi snímku Blade Runner.
Koprodukční kolegové z Německa měli na štáb občas dosti neobvyklé tvůrčí požadavky. Výslovně například trvali na tom, aby hudba přesně dramaticky dokreslovala vrahovu tvář v těch největších detailech.
Spolupráce se západem ovšem přinesla zajímavé momenty i do celkového hereckého obsazení. Pro ztvárnění rafinované travičky Marie Lafargeové hledal štáb delší dobu ženu s naprosto nevinným výrazem, v jejímž pohledu se bude přesto skrývat vražedný chlad. Režisér ji po delším pátrání objevil v německé herečce Anke Sevenichové. V české verzi jí pak svůj sametový hlas propůjčila Jana Preissová.
Záchrana projektu za hranicemi
Velkolepé ambice bohužel zprvu narazily na nepředvídatelné reálné události ve společnosti. První epizoda se u nás vysílala přesně 11. listopadu 1989. O několik dní později vypukla sametová revoluce a diváky logicky pohlcovalo dění v ulicích. Historické zločiny zůstaly dočista stranou veřejného zájmu a tvůrcům reálně hrozilo ukončení všech dalších příprav.
Cyklus naštěstí vzápětí zaznamenal nevídaný komerční ohlas u německého publika. Stanice si tak prakticky obratem vyžádala další řady a štáb mohl plynule pokračovat v intenzivní práci. Dnes tyto výpravné příběhy představují naprostou klasiku české televizní zábavy.
Fanoušci historických detektivek si seriál mohou aktuálně užívat každé pondělí od 21:30 na televizní stanici Prima. Reprízy všech epizod jsou následně na programu vždy ve středu dopoledne.
Další seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Mohlo by vás zajímat
UliceUlice ve čtvrtek: Veronika se rozhodla ohledně Patrika a Soně teče do botČíst článek Štítky
Autorka článku
Po většinu kariéry pracovala v marketingu a PR, kde nasbírala přes osm let zkušeností s psaním textů i komunikací značek. Postupně zjistila, že ji víc než kampaně baví samotné vyprávění, a tak se vydala cestou copywritingu a freelance žurnalistiky. Od roku 2013 píše o showbyznysu a zábavě, její největší váší je seriál Ulice, který sleduje od úplného začátku a díky tomu dokáže psát s nadšením i zasvěceným nadhledem.