V populárním lékařském seriálu Dr. House z roku 2004 se hlavní hvězdou málem stal někdo úplně jiný. Producent Bryan Singer pro ústřední roli trval na rodilém Američanovi a odmítal z této představy ustoupit. Když však uviděl castingovou nahrávku Hugha Laurieho, byl nadšený z jeho bezchybného akcentu a vůbec mu nedošlo, že se celou dobu dívá na Brita.
Případy pro svérázného diagnostika
Doktor Gregory House v podání Hugha Laurieho vede tým mladých diagnostiků ve fakultní nemocnici v New Jersey. Na oddělení řeší ty nejkomplikovanější virové i bakteriální případy, se kterými si jiní lékaři nevědí rady. K pacientům si zachovává odtažitý vztah, chová se cynicky a k novým případům přistupuje s předpokladem, že mu nemocní stejně lžou. Ke správné diagnóze a záchraně životů ho tak často dovedou až neortodoxní postupy a vědomé porušování nemocničních pravidel.
Postava geniálního lékaře a jeho základní pravidlo o pacientech odkazuje na detektiva Sherlocka Holmese. Stejně jako literární předloha se i House potýká se závislostí na látkách tišících bolest, bydlí v bytě s číslem 221B a jeho nejbližším přítelem je kolega s iniciálami J. W., kterého v nemocnici zastupuje onkolog James Wilson v podání Roberta Seana Leonarda.
Koupelna v Namibii a pocit viny z platu
Castingové video, kterým Hugh Laurie produkci oklamal, nevzniklo ve studiu, ale v hotelové koupelně v africké Namibii. Herec tam právě natáčel film Let Fénixe a podle svých slov využil jediné místo se snesitelným osvětlením. Jelikož neměl po ruce hůl, kterou by si mohl nanečisto otestovat charakteristické kulhání, před kamerou improvizoval s běžným deštníkem.
Britský herec v průběhu let přiznal, že ho trápí svědomí ohledně seriálového honoráře. Jeho skutečný otec pracoval jako lékař a herce mrzelo, že za hraní falešného doktora dostává zaplaceno mnohonásobně více než on. Od osmé sezóny totiž pobíral 700 tisíc dolarů za jedinou epizodu, tedy cca 15 milionů korun.
Polykání cukru a potíže z hraného kulhání
Tvůrci od počátku plánovali, že hlavní postava ponese handicap. Původně zvažovali invalidní vozík nebo výraznou jizvu na tváři, až se nakonec rozhodli pro sníženou funkci jedné nohy. Následkem umělého kulhání zlomil herec před kamerou během osmi let téměř sto holí a postupně se potýkal se skutečnými fyzickými problémy, které mu asymetrická chůze přinesla.
Součástí Houseovy rutiny byla silná závislost na léku Vicodin. Před kamerou představitel hlavní role během osmi sezón polkl sto šedesát jedna tablet. Během natáčení snědl zhruba dva tisíce náhražkových pilulek, které podle dostupných informací tvořil hroznový cukr. Seriálová spotřeba měla odezvu i v realitě, po odvysílání prvních sérií totiž v USA vzrostl počet předpisů na daný medikament o 300 procent.
Nepřesnosti v laboratoři a porušování fyziky
Při sledování televizních postupů upozornili odborníci na několik lékařských nepřesností. Členové diagnostického týmu často sami provádějí laboratorní rozbory tkání. Ve Spojených státech přitom provoz těchto zařízení upravuje federální zákon a lékaři většinu podobných testů dělat nesmí, vyžadují totiž speciální vzdělání.
Omyly se objevují také kolem vyšetření magnetickou rezonancí. Lékaři v seriálu zákrok u některých pacientů odmítají kvůli titanovým šroubům v těle. Titan ovšem není magnetický a přístroj ho bezpečně snese. Oživování pacientů s rovnou čárou na monitoru pomocí defibrilátoru pak představuje pouze uměleckou licenci, protože tento nástroj řeší nepravidelný srdeční rytmus, nikoli úplnou zástavu srdce.
Skutečně zachráněný život díky televizi
Přestože si filmaři některé postupy upravili, jeden televizní případ přímo zachránil lidský život. Německý lékař Jürgen Schäfe sledoval epizodu Rodinná praxe a následně dokázal u svého reálného pacienta určit přesnou diagnózu. Předchozí doktoři si s jeho zhoršujícím se stavem nevěděli rady, ale profesor Schäfe po pěti minutách odhalil otravu kobaltem z vadné kloubní náhrady.
Jürgen Schäfe dodnes využívá seriál jako učební pomůcku při svých přednáškách a podobně jako televizní hrdina vede oddělení zaměřené na pacienty s neurčenou diagnózou. Své poznatky posléze publikoval v odborném časopisu Lancet. Samotný seriál mohou diváci v současnosti sledovat na stanicích TV Nova a Nova Krimi.
Další seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
