
Žaneta Fuchsová si v osmdesátých letech získala diváky jako Lucie v komedii Lucie, postrach ulice nebo jako Eva v Chobotnicích z II. patra. I když měla před kamerou za sebou třiatřicet rolí, na konzervatoř ji nepřijali a proč, se nikdy nedozvěděla. K natáčení se ale po letech přece jen vrátila, jen dnes stojí na jeho druhé straně.
Jak se hyperaktivní holčička dostala před kameru
Před filmovou kameru přivedl pětiletou Žanetu její tatínek. Jako malá byla totiž hyperaktivní dítě, a tak ji přihlásil na konkurz do pohádky Kočičí princ, která měla premiéru v roce 1978. Porotu si získala svou bezprostředností a rošťáctvím, díky čemuž hned napoprvé dostala jednu z hlavních rolí. A pak už šla deset let z jednoho natáčení do druhého.
Nejvíc si ji diváci zapamatovali v roce 1983 jako Lucii v rodinné komedii Lucie, postrach ulice. Postavu napsanou podle dcery režiséra Jindřicha Poláka Kateřiny už měla téměř jistou Klára Pollertová-Trojanová, režisér ale nakonec obsadil Fuchsovou. Následovalo pokračování …a zase ta Lucie! a ve stejném roce si zahrála také Barborku v seriálu Létající Čestmír.
O tři roky později přišly Chobotnice z II. patra, kde hrála Evu Holanovou. Spolu s mladším bratrem Honzíkem v podání Milana Šimáčka v nich přivedla k životu dvojici chobotniček z obyčejné plastelíny. Za své dětské role má dodnes hvězdu na Zlínském chodníku slávy. Poslední dětskou roli si zahrála v roce 1988 ve filmu Pan Tau a měla jich tou dobou za sebou třiatřicet.
Konec před kamerou po nepřijetí na školu
Po deseti letech před kamerou byla konzervatoř pro dospívající dívku jasnou volbou. U přijímacích zkoušek ale nečekaně neuspěla. „Byl to konec světa,“ popsala později své pocity v pořadu 13. komnata Michaely Kudláčkové, kterou jako další dětskou tvář ze seriálu My všichni školou povinní potkal podobný osud.
Zpráva ji zasáhla o to silněji, že s jinou budoucností tehdy nepočítala. „V dané chvíli, když jsem se to dozvěděla, to byl hrozný šok. Brečela jsem a nezajímalo mě nic jiného,“ řekla. Proč ji nevzali, jí nikdo neřekl, a tak v ní zůstal pocit křivdy. „Hraní pro mě není o potřebě se zviditelnit, ale spíše ventilovat. Kdyby mě tehdy vzali na konzervatoř, bylo by to zřejmě všechno jinak,“ dodala.
Zklamání bylo tak silné, že se o přijetí už podruhé nepokoušela a raději nastoupila na střední ekonomickou školu. Režiséři jí sice během studia dál posílali nabídky, jenže natáčet podle školního řádu nesměla. Postupně proto z obrazovek zmizela a po škole se živila běžnými profesemi. Vystřídala práci sekretářky i účetní a později nastoupila do castingové agentury, takže měla k natáčení zase blíž.
Návrat na plac z druhé strany kamery
Zpátky k filmu nakonec našla cestu, jen v jiné roli. Jako asistentka režie se totiž dostala k pražskému natáčení exteriérů francouzského seriálu o komisaři Maigretovi. Jakmile tamní produkce zjistila, v kolika snímcích v dětství hrála, nabídla jí i malou roli před kamerou.
Od francouzského štábu se pak přesunula do produkce seriálu Rodinná pouta, kde se v roce 2004 rovněž objevila v menší roli sekretářky ve firmě rodiny Rubešových. Před kamerou se ale od té doby objevovala jen výjimečně a zůstala hlavně u práce za ní. „Ten adrenalin a radost z natáčení se totiž nedá zapomenout ani po letech,“ řekla k tomu, proč u filmu zůstala.
Dnes čtyřiapadesátiletá Fuchsová pracuje jako asistentka a pomocná režisérka, mimo jiné se podílela na nekonečném seriálu Ulice. Vedle práce za kamerou je maminkou dvou dětí a po oklice přes kanceláře tak dělá to, co milovala od dětství, jen z druhé strany kamery.
Kdo si ji chce připomenout v době, kdy ještě stála před objektivem, může v sobotu dopoledne zapínat ČT1. Právě tam teď běží seriál Létající Čestmír z roku 1983, kde hrála Barborku, další díl je na programu 28. listopadu v 8:15.
Ve které roli máte Žanetu Fuchsovou nejraději?
Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.
Proč zrovna takhle? Napište to do diskuze →Pošlete anketu kamarádům přes WhatsAppMohlo by vás zajímat
Tip na seriálHerkules: Kevin Sorbo během natáčení prodělal tři mrtvice a štáb kvůli Xeně začal plivat na zemČíst článek Štítky
Autorka článku
Po většinu kariéry pracovala v marketingu a PR, kde nasbírala přes osm let zkušeností s psaním textů i komunikací značek. Postupně zjistila, že ji víc než kampaně baví samotné vyprávění, a tak se vydala cestou copywritingu a freelance žurnalistiky. Od roku 2013 píše o showbyznysu a zábavě, její největší váší je seriál Ulice, který sleduje od úplného začátku a díky tomu dokáže psát s nadšením i zasvěceným nadhledem.